Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Waldorfské lyceum - Václav Smítka

10. 12. 2013 0:21:04
Jiná kultura? Ctíme jiné kultury: Do jaké míry máme ctít kulturní, náboženské a společenské zvyky jiných národů? Máme se snažit přizpůsobit, když žijeme jinde, a požadovat od jiných, aby se přizpůsobili našim pravidlům, když žijí u nás?

Podle mého názoru je velmi složité odpovědět na tuto otázku. Určitě se nedá říci jednoznačně, jestli ano přizpůsobit se cizím poměrům nebo ne a žít podle svých navyklých způsobů ať jsem, kde jsem.

V roli domácího mám bohužel velmi špatnou zkušenost s cizinci, konkrétně s rusky mluvícími občany izraelské národnosti, kteří si koupili zahradu nedaleko našeho domu. Nerespektují územní plán naší obce, stavební ani jiné zákony a doposud klidná lokalita se díky nim proměňuje v průmyslovou zónu. Neznám atmosféru v jejich rodné zemi, ale myslím si, že pokud chtějí žít mezi námi v Čechách, měli by respektovat nás s našimi pravidly.

Líbil by se mi svět, ve kterém se k sobě lidé chovají s úctou, navzájem se respektují, neomezují jeden druhého svým bezohledným chováním a nikomu nevnucují své kulturní, náboženské nebo jiné zvyky. Vždyť každý jsme jiný a potřebujeme si svůj životní prostor uspořádat podle svých potřeb, aby nám v něm bylo dobře a příjemně. Různorodost jednotlivých kultur a národů bych vnímal jako příležitost k vzájemnému obohacování a rozšiřování si obzorů.

Tolerantní by k sobě měli být nejen národy, ale také sousedé, spolupracovníci, řidiči, nadřízení a podřízení, učitelé a žáci, kamarádi atd. Neznamená to, že bychom si měli nechat mlčky líbit bezohledné chování někoho jiného. To není tolerance! Jde o to, chovat se tak, abych nikomu neubližoval a stejně tak to potom chtít po druhých. Pokud ale není snaha o toleranci na obou stranách, je to velmi složité. Z toho potom mohou vznikat vážné problémy - od sousedských sporů až po mezinárodní konflikty.

Václav Smítka

Waldorfské lyceum, Křejpského 1501, Praha 4, 149 00

Podle mého názoru je velmi složité odpovědět na tuto otázku. Určitě se nedá říci jednoznačně, jestli ano přizpůsobit se cizím poměrům nebo ne a žít podle svých navyklých způsobů ať jsem, kde jsem.

V roli domácího mám bohužel velmi špatnou zkušenost s cizinci, konkrétně s rusky mluvícími občany izraelské národnosti, kteří si koupili zahradu nedaleko našeho domu. Nerespektují územní plán naší obce, stavební ani jiné zákony a doposud klidná lokalita se díky nim proměňuje v průmyslovou zónu. Neznám atmosféru v jejich rodné zemi, ale myslím si, že pokud chtějí žít mezi námi v Čechách, měli by respektovat nás s našimi pravidly.

Líbil by se mi svět, ve kterém se k sobě lidé chovají s úctou, navzájem se respektují, neomezují jeden druhého svým bezohledným chováním a nikomu nevnucují své kulturní, náboženské nebo jiné zvyky. Vždyť každý jsme jiný a potřebujeme si svůj životní prostor uspořádat podle svých potřeb, aby nám v něm bylo dobře a příjemně. Různorodost jednotlivých kultur a národů bych vnímal jako příležitost k vzájemnému obohacování a rozšiřování si obzorů.

Tolerantní by k sobě měli být nejen národy, ale také sousedé, spolupracovníci, řidiči, nadřízení a podřízení, učitelé a žáci, kamarádi atd. Neznamená to, že bychom si měli nechat mlčky líbit bezohledné chování někoho jiného. To není tolerance! Jde o to, chovat se tak, abych nikomu neubližoval a stejně tak to potom chtít po druhých. Pokud ale není snaha o toleranci na obou stranách, je to velmi složité. Z toho potom mohou vznikat vážné problémy - od sousedských sporů až po mezinárodní konflikty.

Václav Smítka

Waldorfské lyceum, Křejpského 1501, Praha 4, 149 00

Autor: Studenti čtou a píší noviny: Praha | úterý 10.12.2013 0:21 | karma článku: 5.12 | přečteno: 77x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Média

Lubomír Stejskal

Žurnalistika po arabsku

Slova televizního žurnalisty stanice Al Jazeera Eliase Karrama by se měla dostat do učebnic novinařiny. Jako odstrašující příklad.

22.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 26.49 | Přečteno: 1044 | Diskuse

Dalibor Zachoval

Novinářští šmokové aneb Vzpoura strojů v EU

Z úrovně současné západoevropské žurnalistiky by měl Orwell radost. Jako prozřetelný spisovatel, nikoliv jako objektivní novinář.

18.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 36.56 | Přečteno: 959 | Diskuse

Pavel Nitka

Ohodnoť si film a nezapomeň, nadávat můžeš, jak je jen libo...

Vždyť máme tu svobodu slova a tak se na nějaké to přirovnání s jakýmkoliv produktem trávení nekouká. A urážky jsou přece v demokracii normální. Proto jsme se přece zbavili té totality, nebo ne?

10.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 619 | Diskuse

Jan Bartoň

Jak se dělá propaganda

Server msn.com dokazuje, že americký prezident Donald Trump a korejský diktátor Kim jsou „z jednoho těsta“. Takto se dělá propaganda.

8.8.2017 v 9:53 | Karma článku: 25.46 | Přečteno: 726 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Kolegyně v ohrožení aneb Skutečný obraz Erdoganova režimu

Neda Aminová je íránská blogerka, novinářka, spisovatelka a obhájkyně práv žen. Poslední jmenovaná aktivita má ovšem v zemi ajatolláhů docela jiný význam než kdekoli na Západě.

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 678 | Diskuse
Počet článků 7448 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 40
Autory blogu jsou studenti středních škol, kteří se účastní projektu "Studenti čtou a píší noviny".

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.